Paradoxní situace roku 2019: Řecko si polepšilo i pohoršilo v podnikatelském prostředí

Podle nového výkumu Světové banky se Řecku podařilo za poslední čtyři roky zlepšit svoji pozici v podnikatelské sféře. Změny jsou však pomalé a stále nedosahují konkurenceschopnosti. Ta je prozatím v nedohlednu i nadále.

V roce 2015 obsadilo Řecko 61. místo z celkem 190 sledovaných zemí s finálním hodnocením 66,7 ze sta. Pro představu, analogické hodnoty pro Česko jsou 44. místo se skóre 70,95.

O čtyři roky později se řecká situace poněkud paradoxně zlepšila i zhoršila zároveň. Světová banka sice ohodnotila pokrok číslicí 68,4, ale v celkovém umístění se země propadla až na 79. pozici, což je o 18 míst horší postavení než předtím. Naopak Česká republika si v obou kategoriích polepšila, když se v aktualizovaném vydání umístila na 41. místě s hodnocením 76,3.

Popravdě, co se Atén týče, není moc co slavit. Úroveň podnikatelského prostředí se sice zvedla, nicméně ostatní toho zvládli více.

Co tedy funguje lépe?

Ač se někdy zdá být kritika vůči řeckým autoritám téměř bezedná, některé oblasti se skutečně podařilo rozhýbat. Naštěští mezi ně patří i takové klíčové záležitosti jako je například zakládání nových společností. Nejen, že se zjednodušil proces, ale hlavně se zkrátil čas na vyřízení formalit a nově už není také vyžadováno potvrzení o uhrazení daně. Založení nového byznysu je jediná ze sledovaných oblastí, kde si podle Světové banky Řecko vede dokonce lépe než světový průměr.

Zlepšilo se také postavení minoritních investorů, kteří se nyní mohou spoléhat na vyšší stupeň povinného zpřístupnění informací a nezávislých posudků ještě před uskutečněním obchodu a také na větší korporátní transparentnost týkající se odměn výkonných společností.

Země si vede poměrně dobře také ve vydávání stavebních povolení a celkovou úrovní dodávek elektrické energie.

Naopak ne zcela uspokojivá situace panuje ve sféře finančnictví, zejména získávání úvěrů je extrémně náročné. Řecké bankovní domy se i nadále vzpamatovávají z hospodářské krize a jejich stabilita je po drsné léčebné kúře křehká. Během ekonomického kolapsu zaniklo formou fúzí čtrnáct různých bank a jejich počet se smrskl na čtyři. Finanční dotace jako takové v Řecku existují, ale pouze formálně. Ještě nedávná noční můra v podobě rychlého úbytku likvidity způsobila, že je takřka nikdo nedostane. K tomu je třeba připočíst i kritiku na nedostatek ochrany dlužníků a věřitelů vůči sobě navzájem.

Tradičně se nedaří i nadále efektivně vybírat daně z podnikání. Tímto fenoménem je Řecko proslavené už dekády, ale v době krize byly na všechny uvaleny obrovské daňové zátěže. Kvůli nim podnikatelé přecházeli do daňové ilegality nad běžný stav, a to třeba i proti své vůli, avšak v rámci přežití šlo o nutnou praxi. Jiní zbankrotovali, odešli do zahraničí anebo přihlásili své firmy do sousedních zemí. Zejména Bulharsko, které se potýká s nejmasivnějším exodem mladých lidí v Evropě, vítalo řecké podnikatele daňovou vstřícností.

Kvůli vyhýbání se plnění svých odvodových povinností dopadla politika škrtů nerovnoměrně na všechny vrstvy řecké společnosti bez ohledu na to, zda svým závazkům dostáli či nikoliv. Státní správa si pořád neumí poradit s podváděním a postavení podnikatelů je asymetrické podle toho kolik si troufnou zatajit.

Nedávno zvolený premiér Kyriakos Mitsotakis z politické strany Nová Demokracie se rozhodl danově ulevit právě té skupině podnikatelů, kteří placení zvládali a Řecko drželi nad hladinou po celé krizové období. Jeho hlavním záměrem je nyní snížit enormní daňové zatížení pro střední a menší podnikatele. Ač je toto rozhodnutí pochopitelně prezentováno jako úspěch mladého lídra, odráží momentální stav země, který je o poznání lepší než byl před několika lety. Autority doufají, že tímto krokem povzbudí také ty, kteří se z existenčních důvodů rozhodli nepřiznávat své finanční toky v pravdivé výši. Nelze očekávat, že dojde k úplnému vyřešení tohoto dlouhobobě palčivého problému, ale snížit napětí ve společnosti to může.

Dalším neuralgickým bodem je přeshraniční obchod, který se dlouhodobě nachází ve slabé kondici. Výtky jdou směrem ke špatné institucionalizaci a vysokům nákladům na vývoz. Celková obchodní bilance je silně pasivní. Poměr exportu k importu byl v roce 2018 38:62 a v této pozici setrvává již několik let. V minulost však bylo hůř. V době konání olympijských her v Aténách před patnácti lety byl o 15 bodů slabší v neprospěch vývozu (77:23). Jak se situace v letech vyvíjela ukazuje následující tabulka:

Poměr řecké obchodní bilance 2004-2018

RokPoměr import:export Řecka
200477:23
200576:24
200676:24
200776:24
200875:25
200975:25
201070:30
201166:34
201264:36
201363:37
201463:37
201562:38
201662:38
201762:38
201862:38
Zdroj: řecký statistický úřad. Zahrnuje korigovaná data podle stavu k listopadu 2019. Autor (Yiannis Koreček, Mygreekconsultant.com) zaokrouhloval desetinná místa na celá čísla.

Od dob recese došlo k výraznému navýšení exportu, který se ve srovnání s předkrizovými roky téměř zdvojnásobil. V posledních letech můžeme zaznamenat jeho další mírné stoupání, což je za daných okolností hodnoceno jako solidní úspěch.

Že je země z nejhoršího venku lze vidět i na rostoucích číslech zahraničního obchodu. Sice opět dochází k postupnému navyšování dovozu do Řecka, ale tentokrát situaci proporčně vyvažuje rychleji posilující vývoz. Takhle vypadá bilance zahraničního obchodu Řecka nyní:

Obchodní bilance Řecka 2004-2018

 Import do Řecka Export z Řecka Saldo Řecka 
Celkem v milionech eurZměna v %Celkem v milionech eurZměna v %Celkem v milionech eurZměna v %
200445 148,113 365,6-31 782,5
200546 436,72,914 856,611,2-31 580,1-0,6
200653 574,215,417 130,315,3-36 443,915,4
200761 857,315,519 314,412,7-42 543,916,7
200865 528,35,921 227,79,9-44 300,64,1
200953 135,1-18,918 015,1-15,1-35 120,0-20,7
201049 648,4-6,621 161,217,5-28 487,2-18,9
201147 888,2-3,524 242,514,6-23 645,7-17,0
201247 966,70,227 478,413,3-20 488,3-13,4
201345 823,0-4,527 223,0-0,9-18 600,0-9,2
201446 695,21,927 085,5-0,5-19 609,75,4
201542 211,3-9,625 753,7-4,9-16 457,7-16,1
201642 317,80,325 445,8-1,2-16 872,12,5
201747 356,211,928 864,913,4-18 491,29,6
201854 111,314,333 467,915,9-20 643,411,6
Zdroj: řecký statistický úřad, data podle úprav z listopadu 2019

Progres je pomalý a malátný. Z hlediska nároků na průměrnou evropskou zemi se jedná o mizerná čísla, ale obchodní bilance Řecka už dlouho nebyla na takovém vzestupu. Výsledky obchodního salda mezi dneškem a tehdejšími poměry nesnesou srovnání. A to jsou všechno dobré zprávy.

Kde to naopak drhne?

Nejtvrdší a oprávněnou kritiku schytává dysfunkční řecký systém registru nemovitostí. Územní plánování a zanášení dat do katastru se nachází v hluboké agonii a chaosu. Systém je nejednotný a nejasný. Cizinec neznalý procesů nutně potřebuje asistenci a neměl by si slibovat. O tomto akutním problému se nahlas hovoří už dlouho a na adekvátní řešení se stále čeká.

Řecko také trápí špatná vymahatelnost smluv, speciálně narůstá množství prodlení, kdy poškozená strana nemá dostatek možností, jak se domoci svých práv. Poslední z větších výtek dopadá na řízené bankroty, které jsou sice procesově funkční a efektivní, ale data o majetku se nezachovávají. Ztráty pak vyústí i ve zbytečný zánik některých pracovních míst.

Jak si vede v podnikatelské konkurenceschopnosti Řecko se můžete podívat v následujícím grafu:

Jaký je tedy finální verdikt?

Situace v podnikatelském prostředí jde dopředu, ale pomalým tempem. Ostatní země udělaly větší pokroky a v žebříčku Světové banky Řecko přeskočily. Povzbudivé je, že ke zlepšování dochází i přes zavedení některých drakonických opatření, které ekonomickou resuscitaci zadusily a které vedly k tomu, že současná hospodářská konjunktura zemi zcela minula. Dá se předpokládat, že jak se budou poměry postupně vracet k normálu, bude také akcelerovat mezinárodní konkurenceschopnost podnikání v Řecku. K tomu bude ovšem třeba urazit ještě pořádný kus cesty a dotáhnout některé strukturální reformy, jejichž absence je fatálním selháním po dekády vládnoucích garnitur.

Yiannis Koreček
Zde najdete mé články. Pokud se ovšem chcete něco dozvědět o mne, pak musíte kliknout sem.