Před třemi lety vyhostili Atény dva ruské diplomaty. Snažili se zvrátit dohodu Řecka a Severní Makedonie

Vladimir Putin © Dmitrij Osipenko

Na počátku léta 2018 upozornil řecký úředník svého nadřízeného, že byl právě svědkem pokusu o úplatek ze strany dvou vysoce postavených ruských diplomatů v Řecku.

Následně vyšlo najevo, že šlo o organizovanou akci s úmyslem zvrátit na poslední chvíli již odsouhlasenou Prespanskou dohodu mezi Řeckem a Severní Makedonií. Ta ukončila alespoň po technické stránce spor o název jednoho z nastupujících států po rozpadající se Socialistické federativní republice Jugoslávie.

Případ vnesl na světlo deník Kathimerini a investigativní tým the Financial Times, jehož řecký korespondent v Aténách Kerin Hope dokázal rozklíčovat ruské aktivity.

Diplomaté využili jako krytí malou ruskou komunity při hranic s Tureckem v příhraničním městě Alexandrupolis.

Pokusili se navázat spojení pomocí podnikatelských subjektů a skrze ně podplatit vládní činitele. Podobnou taktiku uplatnili i na ortodoxní klér, oslovili mimojiné i členy kulturních spolků a dokonce i představitele krajně pravicových a extremistických hnutí v severním Řecku.

Pokus o úplatek zmařil jž zmiňovaný úředník, který zalarmoval bezpečnostní složky země.

Tehdejší vláda Alexise Tsiprase v reakci na incident vyhostila dva ruské diplomaty, z nichž jeden byl přímo vedoucí zahraničního sboru Viktor Jakovlev a dalším dvěma zakázala do země přicestovat. Obvinila také Rusko z vměšování se do vnitřních záležitostí Řecka a ovlivňování tamní politiky.

Postup tehdy ocenil Washington, který řecké vládě vyjádřil podporu.

Odpovědí bylo vyhoštění řeckých velvyslanců z Moskvy a popření celé záležitosti ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrorem, který tehdy obvinil Západ z koordinovaného postupu při hledání nařčení bez pádných důkazů.

Řecké rozhodnutí bylo podle komentátorů bezprecedentní, protože nejen, že překročilo obvykle tolerantní přístup k Rusku pramenící z kulturních a náboženských vazeb, ale vzešlo ze samotné strany SYRIZA, která měla k ruské garnituře ještě tolerantnější přístup, než je v Řecku obvyklé.

CNN Greece navíc připomněla, že i během horkých fází studené války, Řecko diplomaty zemí východního bloku nevyhostilo.

Zkalené vztahy s Ruskem

Řecko-ruské vztahy možná prochází určitou změnou. Přinejmenším od roku 2016 začalo docházet k určitému zakalení jinak velmi dobrých bilaterálních vztahů právě z důvodu ruského zasahování do interních záležitostí Řecka a v širším geopolitickém regionu, které se ukázalo, že mělo mnohdy pouze destruktivní záměr.

Varování z ruského vlivu v zemi komentoval pro Financial Times i jeden vysoce postavený řecký diplomat:

“Rusové chtěli přerušit jednání [mezi Řeckem a Severní Makedonií, pozn. redakce]. Jejich aktivity v severním Řecku a Thrákií výrazně zesílili.”

Yiannis Koreček
Zde najdete mé články. Pokud se ovšem chcete něco dozvědět o mne, pak musíte kliknout sem.