Ekonomické vyhlídky: Řecko skončilo v rekordním primárním přebytku

řecko atény ekonomika

Konečné účtování řecké národní banky s rokem 2019 přineslo jedno velké překvapení. Státní rozpočet skončil s rekordním primárním přebytkem pokladní hotovosti ve výši 5,5 miliardy euro.

Už teď je jasné, že celkový finální primární přebytek bude letos vysoký. Listopadové statistiky ukázaly, že dosáhl téměř 7 miliard eur.

Špatně si nevedly ani peněžní toky centrální vlády s příjmy 51,2 miliard eur (1284,5 miliard korun) a výdaji 51,55 miliard eur (1293,5 miliard korun). Hospodaření státní kasy se tak podařilo udržet v mírném schodku 477 milionů eur (12 miliard korun), což je desetkrát lepší výsledek než loňských 4,18 miliard eur (105 miliard korun).

Nejpodstatnější ale je, že se daří plnit rozpočtové cíle. I loni zbylo na účetní hotovosti 1,5 miliardy eur (37 miliard korun) s finálním výsledkem 8,15 miliardy eur (205 miliard korun) v plusu.

Zdá se, že po více než deseti letech stojí Řecko na prahu nové ekonomické etapy.

Přísný rozpis řeckých primárních přebytků

Před pěti lety začal speciální mezinárodní kontrolní orgán (Troika) složený z Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky vyžadovat primární přebytky a až do roku 2022 stanovil, že bez započtení výdajů na úvěry musí každoročně přebývat suma odpovídající 3,5 procentům HDP.

Rozpočtová kázeň byla bolestivým opatřením v reakci na riskantní manévry politické strany SYRIZA, které vyústily ve velký odliv hotovostních vkladů. Evropská centrální banka musela následně zavést kapitálové kontroly a z nejhoršího dostávající se řecká ekonomika se opět ocitla na úplné hraně.

Ve finále pak SYRIZA podepsala dokument, na jehož kritice postavila celou svoji kampaň a dohoda pro poskytnutí úvěru známého jako třetí Memorandum o porozumění obsahovala mimo jiné také podmínku udržování primárních přebytků státního rozpočtu. Přímým důsledkem bylo, že zemi zcela minula současná globální konjunktura.

I přesto se dařilo každý rok odsypávat ze státního rozpočtu dohodnuté množství, zastavit propad HDP, který od roku 2017 začal dokonce znovu růst a zamezit spirále nárůstu veřejného dluhu.

Nový premiér Kyriakos Mitsotakis z Nové Demokracie by po hubených letech nyní rád rozpočtové cíle primárních přebytků snížil. I kdyby se mu to nepodařilo, podstatné bude stejně až vyjednávání o závazcích, které vstoupí v platnost za dva roky.

K oslavám je ještě daleko

Země se pomalinku dostává do normálu, ale situace je stále křehká. Stačí málo a akutní stav je zpět. Veřejný dluh je hrozivý a zatím se nezmenšuje. Současný růst HDP okolo dvou procent by musel vydržet celou dekádu, aby se dostal tam, kde se na pořátku krize 2009 nacházel. To je dvacet let obnovy.

Co se s tím dá vůbec dělat? Vždyť Česko dluží asi 33 % procent HDP, Slovensko 50 a Maďarsko 70. To jsou úplně jiná čísla.

Na začátku krize dlužilo Řecko 127 procent HDP a nyní 181 procent. Mnohé může napadnout, že to není zrovna důvod k radosti po všech těch záchranných úvěrech, reformách a dalšího odříkání. Něco na tom skutečně je, i tak to ovšem není tak zlé. Když se začalo HDP Řecka snižovat, tak dluh procentuálně narostl skoro o polovinu, ale nominálně se tolik nezvětšoval. Před deseti lety činil 300 miliard euro a nyní 334 miliard euro.

Po roce 2010 šly masivní úvěry z obou memorand na předchozí dluhy a na jejich úroky. Státní rozpočet se financoval z HDP, ze škrtů a z velkého zvýšení daní. To zadusilo nejen rozpočet, ale také HDP samotné. Největším problémem se stala nezaměstnanost, která v jeden moment dosáhla až 27,5 procent a vyústila zhruba v půlmilionový exodus lidí do zahraničí.

Po letech zápasení se země navíc ocitla v politické nejistotě, kterou během roku 2015 vyvolal nezkušený Tsiprasův kabinet. Panoval dokonce strach o geopolitické ukotvení Atén. Situace vyústila do již zmíněných kapitálových kontrol a podnikatelé v Řecku se se svými zahraničními aktivitami ocitli ve velkých nesnázích. Za tiché podpory policejních složek navíc společnost zespodu drolili pravicoví extremisté ze Zlatého úsvitu. Špatně zaplacení strážci zákona museli na demonstracích čelit vlastním lidem a bezmocně přihlíželi vlnám nezdokumentovaných migrantů, kteří se promíchali s uprchlíky. Situace nabrala chaotický rozměr a v jednu dobu se nad Řeckem vznášel opar třicátých let výmarského Německa. Celá země tehdy masivně krvácela na všech úrovních. Přesto nezkolabovala.

Dnes je zpět a hospodářství opět roste. Dluh je pod kontrolou, co se okamžitých hrozeb týče i v této mamutí výši – z 334 miliard eur patří 267 do dlouhodobě splatných úvěrů a pokud si ekonomika udrží tuto trajektorii, tak se jeho poměr k HDP bude zmenšovat. Podle IMF by do 7 let mohl klesnout až na 145 procent, což je i tak daleko za bezpečnou šedesátiprocentní hranicí. A podobné je to s nezaměstnaností. Ta se také pomalu snižuje, přesto je stále velmi vysoká, a to zejména oproti českým číslům.

Běh ekonomiky Řecka na dlouhou trať

Momentální ekonomická situace Řecka bez toho, aniž bychom znali kontext, není dobrá. Pokud se však na věc podíváme z ptačí perspektivy, tak vyhlídky nejsou nejhorší. Vláda ovšem bude muset vydržet v nastaveném tempu po velmi dlouhou dobu.

Některé kroky jsou vůči obyvatelům dost tvrdé a Kyriakos Mitsotakis by je rád zmírnil. Na druhou stranu právě teď jsou psychologicky průchozí, protože řecká společnost vnímá současnost trochu lépe. Velké daňové zatížení dusí všechny, ale zvykli si na to.

Skladba veřejného dluhu Řecka Q3 2019 v miliardách eur
Celkem 334,261
Hotovost a vklady 6,485
Dluhopisy60,118
  • z toho krátkodobé
  • 13,542
  • dlouhodobé
  • 46,576
    Úvěry267,658
  • z toho krátkodobé
  • 0,624
  • dlouhodobé
  • 267,034

    Mnozí lidé dnes pociťují vděk i za to, že vůbec mohou naplnit ty nejzákladnější potřeby jako je elektřina, jídlo a léky. Tyto věci totiž svého času přestaly být samozřejmé. Společnost připravila na změny léčba šokem a nyní může učinit první krok dopředu.

    Yiannis Koreček
    Zde najdete mé články. Pokud se ovšem chcete něco dozvědět o mne, pak musíte kliknout sem.